3. ODDÍLU MEDVĚDI HAVLOVICE
..................................................
.............................
......

Výprava za pokladem Vánoc

Letošní vánoční oddílovou schůzku jsme zahájili 16. prosince 2016 v 16 hodin oddílovým pokřikem před klubovnami. Jak už název napovídá, hlavním cílem bylo pokusit se společně najít opravdový poklad Vánoc. Jelikož v tomto čase je venku již tma, nezbytnou výbavou každého účastníka byla baterka. Patronem schůzky jsem se stal já.

V parku T. G. M. jsme si vyslechli příběh o narození Ježíše v městě Betlémě. Na konci příběhu byla zmínka o jasné hvězdě, která lidem ukazovala cestu k jezulátku. My jsme se vydali hledat tu naši hvězdu, která nás sice neměla dovézt do Betléma, ale měla nám ukázat poklad Vánoc. Díky baterkám bylo hledání zlatých komet jednodušší. První z nich děti objevili hned u hlavní silnice. Sledovali jsme dál její dráhu, hvězda nás postupně vedla směrem na Výhled. V předu celé skupiny běhalo několik dětí, které se snažili najít další hvězdu jako první. Ten, kdo zlatou hvězdu našel, mohl si ji nechat. Na Výhledě jsem přečetl další vánoční příběh. Tentokrát o tom, proč anděl vybral mezi všemi zvířaty právě osla a vola, aby strážili Ježíše v jesličkách. Bylo to kvůli jejich skromnosti, poslušnosti a dalších cnostných vlastnostem. Společně jsme si o tom ještě popovídali.

Dál nás hvězda vedla  do Muchova a dál přes potok nahoru úvozem směrem k Picimberku. Na louce nad lesem jsme dlouho hledali další, poslední hvězdu. Tu jsme našli na druhé straně louky. Byla ze všech největší a naznačovala konec cesty. Přečetli jsme si poslední příběh o tom, co je důležitého na Vánocích. Krásné bylo, když děti vymýšleli, co všechno může být pokladem Vánoc - přátelství, rodina, to že jsme spolu…

Přes to všechno nás ještě něco čekalo. Z druhé strany poslední hvězdy byl ukryt lísteček s nápisem “Hledejte v Betlémě”. Na to se skoro všechny děti rozutekli k nedalekému posedu, který v tu chvíli považovali za Betlém. Nic však nenašli. Proto jsme se vydali zpět do kluboven. Tam jsme však pro děti připravili velký starodávný dřevěný betlém, do něhož jsme ukryli vytištěný dvoudílný betlém se skautskou tématikou. Ve zbylém čase přišli na řadu hry, zpívání či malování. Schůzky se zúčastnilo celkem 23 dětí a 6 vedoucích - skoro celý oddíl! :)

Páťa

_________________________________________________________________________

Nečekaná výprava – 8. 10. 2016

Dne 8. 10. 2016 se vydal náš havlovický oddíl vlakem z Malých Svatoňovic pod vedením Losny do zoologické zahrady ve Dvoře Králové. Protože se nám ztratil lovec Pampalini, rozdělili jsme se na skupinky a vydali se ho hledat. Museli jsme splnit několik úkolů. S každým splněným úkolem jsme mu byli blíže. Po cestě jsme museli překonávat překážky a nástrahy džungle. Měli jsme štěstí a nakonec jsme ho našli. Po malém občerstvení jsme si společně prošli zoo a malí lovci se proběhli po liánách a kládách vysoko nad zemí. Oběd nám dodal energii potřebnou pro cestu zpět. Do Malých Svatoňovic jsme dorazili okolo 17:00 hodin. Všichni jsme si lov užili a dozvěděli jsme se i něco o zvířatech.

Šimpanz

_________________________________________________________________

Igelitiáda a akce Chobotnic - 21. 5. 2016

V sobotu 21. května 2016 nás opět po roce čekala řeka Úpa, jejíž břehy jsme v úseku mezi splavem U Mandle a havlovickou pilou čistili od naplaveného odpadu. Je pravda, že akce byla původně plánovaná přesně na Den Země (24. dubna), ale nakonec jsme ji z časových důvodů museli o měsíc posunout. To však na zdárný průběh nemělo žádný vliv. Letošního ročníku se zúčastnili i mladší děti z družin Medvíďat a Ježků a i jeden Mravenec. Kromě nich na odvedené práci měly velký podíl Chobotnice a Kanci. Po krátké instruktáži dvě pracovní skupiny vybavené zásobou pytlů a rukavic vyrazily zároveň po obou březích řeky k cíli, k pile. Oproti předešlému vydatnému roku bylo odpadu výrazně méně, nikoliv však málo. O povedené práci svědčila i promočená a naprosto zabahněná bota Svačiny, která s nasazením všech svých sil usilovně sbírala a byla donucena přinést oběť. Převzala tak pomyslné žezlo od Hrabošky, které se stejný kousek povedl minulý rok. Tím ale toto oddílové setkání neskončilo. Plynule na Igelitiádu navázaly Chobotnice, které si pro nás připravily vlastní schůzku.

Páťa

_________________________________________________________________

Vynášení smrtky – 2. 4. 2016

Jako každý rok touto dobou nastal čas, kdy má usednou Vesna (bohyně jara) na trůn, ale Morana (bohyně zimy) se trůnu jen tak nechtěla vzdát a proto Nás Vesna požádala o pomoc. Dne 2. 4. 2016 jsme se proto vydali na složitou cestu. Sešli jsme se v ranních hodinách u kluboven, kde se nás nesešlo příliš. Od kluboven jsme vyšli po vyznačené cestě až na Plovárnu. Cesta ale nebyla jednoduchá. Morana nám chtěla v cestě zabránit, a proto nám po cestě nastražila spoustu překážek, které jsme naštěstí bez potíží zvládli. U hradu se k nám připojili naši skautští kamarádi ze Rtyně, kteří taky ochotně pomohli Vesně. Vrcholem cesty bylo konečné vyhnaní Morany. Moranu jsme zapálily, hodily do řeky a ještě ukamenovali. Doufáme, že se Morana jen tak hned nevrátí. Za naši pomoc Vesně jsme byli odměněni. Po zahnaní smrtky jsme se přesunuli k ohništi a opekli si špekáčky, jablka anebo topinky. Všichni jsme si moc pochutnali. Následně jsme si zahráli již tradiční hry, které se nám moc líbili a pobavili nás. Na závěr jsme si řekli družinové a oddílové pokřiky a pak jsme se vydali na cestu domů. Myslím si, že se nám cíl povedl a Vesna může spokojeně vládnout.

Týna, 8. 4. 2016

_________________________________________________________________
 

Pomáhání probouzející se přírodě - 12. 3. 2016

V sobotu 12.3. jsem se sešli na oddílové schůzce. Tentokrát bylo naším cílem pomoci probouzející se přírodě, od věcí, které do ní nepatří. Vydali jsme se směrem Podhradí. Cestou jsme museli mít oči na stopkách – hledali jsme místa, která jsme dostali předem vyfocena, zdánlivě lehký úkol, nás mnohdy potrápil. Připomněli jsme si, jak se třídí odpadky a jakou barvu mají jednotlivé kontejnery na tříděný odpad. Seznámili jsme se s dobou rozložení různých materiálů v přírodě. Překvapením bylo, že třeba polystyren se v přírodě nikdy nerozloží! A pak už jsme se dali do úklidu a vysbírali odpadky kolem potůčku v rokli pod panelkou. Bylo toho neuvěřitelných 7 pytlů! Za odměnu jsme si nakonec zahráli hru Život na poli – stali se z nás hlodavci, kteří sbírají potravu na zimu (někdy i s pesticidy), jenže práci nám komplikovaly nálety dravců. Den jsme si moc užili a navíc nás hřeje pocit z dobrého skutku.

Peggy, 18. 3. 2016

http://junakhavlovice.rajce.idnes.cz/Likvidace_cerne_skladky_v_
rokli_pod_panelkou_v_Havlovicich_rozcesti_-_Podhradi_-_12._3._2016/

Emotikona smile

_________________________________________________________________

Den sesterství – 20. 2. 2016

Letošní skautský mezinárodní svátek Den sesterství (The Thinking Day, Den zamyšlení) připadající na 22. 2. jsme oslavili s oddílem v našich klubovnách v sobotu 20. 2. 2016. Po oddílovém pokřiku se nám představil v krátké scénce zakladatel světového skautingu Robert Baden-Powell a jeho žena, zakladatelka dívčího skautingu Olave Baden-Powell. Protože jsme byli všichni zvědaví, kvůli čemu tento svátek skauti na celém světě slaví, rozdělili jsme dohromady 11 členů oddílu na dva týmy – chlapeckou družinu Bobrů a dívčí družinu Ježků. Ty měly za úkol projít 10 stanovišť v klubovně i v okolí obecního úřadu a za každé dva splněné úkoly na stanovištích pak dostaly barevný papír s textem nebo fotografii – z nichž jsme pak společně po dokončení vytvořili krásný plakát s informacemi o Dni sesterství. Nakonec se nám ho ještě podařilo ozdobit názornými kresbami. Teď už všichni budeme znát jeho význam! A také nesmím opomenout sladký závěr odpoledne – všichni společně jsme si pochutnali na zelenožluté bábovce a buchtě s čokoládovou polevou.

Páťa

http://junakhavlovice.rajce.idnes.cz/Den_sesterstvi_20.2.2016/

_________________________________________________________________

_________________________________________________________________

Akce NÁHODA – 16. 1. 2016

Dne 16. 1. 2016 se uskutečnila akce Náhoda. Akce byla určena opravdu pro všechny. Sešli se zde členové oddílu, ale také jejich rodiče a sourozenci, kteří společně soutěžili, aby zvítězili ve jménu své rodiny. Akce začínala ve 13 hodin před úřadem v Havlovicích, kde jsme se sešli opravdu v hojném počtu. Jednotlivé rodiny vyráželi postupně na trať, kde byly úkoly zaměřené opravdu na náhodu. Jedním z nejtěžších úkolů bylo losování sirek, na kterém se ukázaly nervy všech soutěžících, snad nikdo to nedal na první pokus. Dalšími úkoly po trati, která měřila asi 2 km, bylo házení kostkou, losovaní karet, hod mincí, skořápky, ale také stavba sněhuláka. Časem každý tým došel do cíle. Hnedka poté, co došla poslední rodina, jsme se přesunuli do kluboven, kde jsme si udělali svačinovou a čajovou přestávku. Během pití čaje byl spočítán každé rodině čas na trati. Největší štěstí však měli Bekrovi, kteří trať dokončili jako první, následovali je Spielbergerovi a pak rodina Kopeckých. Všem vítězům gratulujeme. Po vyhodnocení jsme se přesunuli k další hře. Rozdělili jsme se na dva týmy, a jak je v Havlovicích zvykem, bylo to na levý a pravý břeh řeky. Úkol byl jednoduchý, posbírat vzestupně všechna čísla dané barvy. Jak se ale ukázalo během hry, některá čísla se stala pěkným oříškem. Nakonec však vyhrál pravý břeh řeky. Akci jsme tradičně ukončili oddílovým pokřikem. Myslím si, že akce byla vydařená a děkujeme všem zúčastněným.

Veverka

http://junakhavlovice.rajce.idnes.cz/Akce_Nahoda_-_16._1._2016

_________________________________________________________________

Výprava za sněhem na Sněžku

První výprava roku 2016 se uskutečnila hnedka 2. 1. 2016, kdy se několik roverů a rangers vydalo na nejvyšší horu České Republiky.  Ráno jsme se sešli na autobusové stanici v Úpici, odkud jsme jeli autobusem do pece pod Sněžkou. Jakmile jsme vystoupili z autobusu, hned jsme vyrazili směrem k lanovce, kterou jsme samozřejmě nejeli, ale vyrazili jsme po modré. Všechny nás překvapilo, jaké bylo v Peci teplo, tak jsme sundali několik vrstev našeho oblečení a pokračovali ve výstupu. Modrá turistická trasa nás vedla Obřím dolem až k Obřímu sedlu, kde jsme si udělali přestávku. Dali jsme si teplý čaj z termosek a námi vyrobenou svačinu. Během odpočinku se počasí začalo mírně zhoršovat. Mlha houstla, mráz se zvětšoval i sněhu bylo víc. Tak jsme sundané vrstvy oblečení opět ustrojili a pokračovali ve finálním výstupu po červené až na vrchol. Finální úsek byl určitě nejtěžší z celé výpravy.  Na vrchol vedla kamenitá cesta, která byla dost umrzlá a uklouzaná, ale to se dalo v  lednu předpokládat. Cesta tedy byla mírně složitá, ostatní návštěvníci co šli proti nám dolů, jeli skoro po zadku. Jedinou oporou bylo namrzlé řetězové zábradlí.  Ale ani to všechno nás nezastavilo a naše výprava byla po 7,5 kilometrech a 940 metrů stoupání u konce. Na vrcholu bylo krásně, počasí bylo úplně jiné než po cestě. Vysvitlo sluníčko, vítr ustal, mráz přidal na síle, ale mlha ta se začala lámat po okolních horách a vytvořila úžasnou scenerii. Jakmile jsme se pokochali, nafotili a najedli, vydali jsme se zpět do Pece. Pro zpáteční cestu jsme si vybrali trasu přes Úpská rašeliniště, vedoucí po dřevěných lávkách směrem k Luční boudě, kterou jsme navštívili. Ochutnali jsme pivo Paroháč, které si vaří sami na boudě. Jakmile jsme byli osvěžení, cesta pokračovala dále přes Výrovku zpět do Pece pod Sněžkou. V peci jsme nasedli na autobus, který nás dopravil do Úpice, kde akce oficiálně skončila, a všichni jsme se vydali domů. Myslím si, že akce byla velmi zdařená a doufám, že se nás pro další výpravy sejde daleko více. A užijeme si to jako teď.

Týna, 4. 1. 2016

http://veverka1533.rajce.idnes.cz/Snezka_2016/

_________________________________________________________________

_________________________________________________________________

Výprava na zříceninu hradu Vlčinec u Police nad Metují – 30. 12. 2015

Sice výprava nevyšla úplně podle plánu, o nezdařeném výletu se rozhodně mluvit nedá. Původně jsme chtěli vyjet vlakem z Malých Svatoňovic do Police nad Metují, kde bychom přestoupili na autobus do obce Slavný, odkud bychom pokračovali po svých na skalní Junáckou vyhlídku – krásné místo v Broumovských stěnách. Bohužel nám tato možnost díky zpoždění vlaku a ujetí autobusu cestou tam nevyšla, ale my to nevzdali a vymysleli náhradní alternativní program – hledání ztraceného hradu (lépe řečeno zříceniny hradu) Vlčinec nedaleko Police nad Metují a bílé paní zde žijící.  Akce se zúčastnilo osm dětí z oddílu a šest vedoucích.

Z vlakového nádraží jsme vykročili po chodníku směrem do Police nad Metují. V obci Velké Petrovice jsme hned za mostem odbočili vlevo, proti proudu místního potoka. Věděli jsme z mapy, že na některém ze zdejších kopců zřícenina leží. Náším úkolem v tu chvíli však bylo přijít na to, který vrchol musíme zdolat. Volbu jsme my vedoucí nechali na dětech. První rozhodnutí přišlo od Vendy – vydali jsme se po lesní cestě vzhůru do nejbližšího kopce. Zhruba v polovině této trasy byla přestávka – kromě svačiny a pití jsme si zahráli i na schovávanou, což nebylo v té houštině úplně jednoduché. Následně jsme pokračovali dál. Bohužel, na vrcholu nebylo nic, než jen smrková houština – byli jsme na špatném místě. Nezbývalo nic jiného, než seběhnout zase dolů a pokračovat dále.

Dole u potoka bylo krásně, svítilo sluníčko a my si udělali druhou hrací a svačící přestávku. Po několika minutách jsme však už pokračovali dál v hledání. Čekalo nás překonání potoka po dřeveném mostku, podběhnutí viaduktu a zdolání dalšího kopce! Byl náročný, avšak na jeho vrcholu jsme již objevili pozůstatky starého hrad – kameny, zarostlé hrady a náznak hradní věže. Z kamenů o kousek níž jsme postavili kamenného mužíka jako symbol naší oddílové návštěvy zde. Ještě nějaký čas jsme strávili na hradě, například zpíváním bílé paní. Ta se ale neobjevila.

Cestou zpátky jsme zahráli ještě nějaké hry, naposled se rozhlédli po místní krajině a vesele vykračovali zpět na vlak. V průběhu jsme samozřejmě sbírali odpdky u cesty, jak jsme se to již naučili. Nejlepším sběračem byla rozhodně Kyti – nejen že našla i starý plechový kbelík, ale dokonce ho 2x naplnila odpadem! Chválu si ale zaslouží všichni, co pomohli.

Na vlakovém nádraží jsme měli půl hodinu k dobru – místo pouhého stání a mrznutí jsme se zabavili hrou. Při přestupu ve Starkoči jsme celou výpravu ukončili a pokřikem se rozloučili. Povedla se! Na další akce se těšíme v novém roce 2016.

Páťa, 30. 12. 2015

http://junakhavlovice.rajce.idnes.cz/Vyprava_na_zriceninu_hradu_Vlcinec_-_30._12._2015/

_________________________________________________________________

Betlémské světlo u koled v kapličce – 24. 12. 2015
 

Letošní ročníka byl pro nás příjemnou změnou – akci jsme připravili i pro nejmenší děti. Účast byla velká – bylo nás celkem 14.

Na Štedrý den jsme se sešli ve 13 hodin u kluboven, abychom se naposled viděli před Vánoci a společně mohli donést Betlémské světlo do havlovické kapličky na Hořejším kopci. Celý program začal v klubovně oddílovým pokřikem. V průběhu necelé půlhodiny jsme se pokusili zjistit informace o tom, co je Betlémské světlo zač a proč ho vlasně skauti rozváží. Po prostoru celého patra bylo ukryto několik lístečků s odpovědmi na otázky týkající se světla. Podařilo se nám je všechny objevit a navíc jsme se od Veverky dozvěděli, jak probíhal slavnostní ceremoniál předávání Betlémského světla přímo ve Vídni, kterého se s několika dalšími skauty zúčastnil.

S sebou na cestu do kapličky jsme vzali i oddílovou vlajku. Mezi sebou jsme si rozdělili hned několik luceren s Betlémským světlem. Před čtrnáctou hodinou jsme již stáli před dveřmi kapličky. Před příchodem ostatních lidí jsme zapálili svíčku uvnitř. Obsadili jsme velkou část celého prostoru a společně s ostatními jsme zpívali vánoční koledy a radovali se z nadcházejících událostí a přátelské atmosféry. Po poslední koledě přišlo na řadu rozdávání světla a přání krásných svátků. Bylo to příjemné setkání!

Páťa, 30. 12. 2015

http://junakhavlovice.rajce.idnes.cz/Betlemske_svetlo_u_koled_v_kaplicce_-_24._12._2015/

_________________________________________________________________

Vánoční oddílová schůzka 12. 12. 2015

V oddílovém plánu byla sobota 12. prosince 2015 uvedena jako den, kdy se společně sejdeme a strávíme několik hodin v tomto předvánočním čase programem, který bude mít na starost Kyti. Takovým programem, který bude mít smysl a při kterém budeme mít možnost sbližovat se navzájem, a který si také užijeme. A přesně tak to bylo!

Začali jsme o půl deváté ráno. Před klubovnami se sešlo celkem sedmnáct dětí se čtyřmi vedoucími. Účast tedy byla hojná, a to je významný předpoklad úspěšné akce. Počasí nám přálo. Sice nebyl sníh, ale nepršelo a to bylo důležité. Vše nám hrálo do karet. Jelikož si měl každý účastník s sebou přinést ozdobu z přírodnin vlastní výroby, proběhla na úvod krátká výstava s představením těchto uměleckých děl a byla vyhlášena soutěž o nejpovedenější kousek. Do hodnotící komise jsem byl jmenován já a Losna. Každý výtvor byl i s jeho názvem zaznamenán, aby bylo možné později vyhlásit vítěze.

Bez dalšího meškání jsme vykročili po silnici směrem k Vízmburku. Pod panelkou jsme ostře zabočili vlevo, na lesní cestu vedoucí údolím pod Podhradí. Hned, jakmile byla možnost, jsme se na prvním příhodném místě zastavili a vytvořili velký kruh. Zapomněli jsme totiž celou akci zahájit odílovým pokřikem, proto jsme si to vynahradili zde. Ti, kdo jej ještě úplně neznají, se alespoň pokusili zapojit a tím jsme se úspěšně ještě jednou pozdravili a přivítali na schůzce. Máme v oddíle spoustu nováčků, takže se ne všichni úplně známe. Z toho důvody Kyti zařadila do programu i seznamovací hru. Po vzájemném představení jsme hráli vybíjenou s míčem kutálejícím se po zemi, a to celé bylo doplněno vykřikováním našich přezdívek. Po chvíli jsme si už všich ujasnili přezdívky ostatních a mohli vesele pokračovat v naší „expedici“ za zvířátky. Právě v tu chvíli totiž Kyti vyhlásila soutěž o to, kdo první objeví krmelec ve směru, který ukázala. Téměř všichni se s radostí rozběhli vstříc této výzvě. Prvním objevitelem byl Kotrmelec. Jakmile jsme se u krmelce sešli všichni, do koryta a na další místa jsme vysypali dobroty, které jsme pro zvěř přinesli. Dá se říct, že se jednalo přímo o hostinu – kromě kaštanů a suchého chlebu se objevilo spoustu jablek, mrkve a sena. Navíc jsme zvěři zpěvem koledy v kruhu kolem krmelce popřáli dobrou chuť. Kousek dál jsme ozdobili několik smrčků našimi vyrobenými ozdobami. Před odchodem z lesa jsme ještě stihli slavnostně vyhlásit vítěze soutěže o nejpovedenější ozdobu. Dokonce se nám společně povedla odtroubit fanfára. Na třetím místě se umístil Dřevíčko, na druhém Světlonoš spolu s Kečupkou a Hořčicí. Vítězem se stal Kotrmelec s Fuskou. Po sbalení věcí jsme našli v okolí krmelce několik odpadků, které tu už nějakou dobu ležely. Řekli jsme si něco o tom, proč tyto odpadky do přírody nepatří a společně jsme se dohodli na tom, že cestou zpět až ke klubovně budeme sbírat do tašky vše, co objevíme, a následně u kontejnerů vyhodíme. Povedlo se nám nasbírat plnou tašku.

Další část naší schůzky už probíhala v klubovně. Právě tady proběhla druhá soutěž – tentokrát o nejlepší cukroví. Právě to přinesl Kotrmeles s Fuskou. Za sebou na druhém a třetím místě nechali Adama s Jindrou a Dřevíčka. Rozhodčími byli Losna a Šimpanz. Podle jejich reakcí bylo rozhodování velmi težké, všechno cukroví jim moc chutnalo. Po spořádání zbytku hostiny nám Kyti pověděla něco o Vánocích v cizích zemích a také jsme si zazpívali několik koled v doprovodu kytary. Poslední volné chvíle před úklidem a ukončením jsme strávili hraním her. Obrovský úspěch sklidila hra na demostranty.

Jelikož nás bylo hodně, uklizen jsme měli za chviličku, každý se zapojil. Celou naši oddílovku jsme zakončili oddílovým pokřikem a připomenutím blížících se akcí. Podle reakcí účastníků a i mého pohledu se jednalo o velmi zdařilou akci a byl jsem moc rád, že se nás sešlo tolik. Doufáme ve stejnou chuť a zapálení i při dalších akcích!

Páťa, 20. 12. 2015 

http://junakhavlovice.rajce.idnes.cz/Vanocni_oddilova_schuzka_-_12._12._2015/

_________________________________________________________________

Otevřete si rubriku "PLÁNOVANÉ AKCE" a zjistěte, co chystáme v lednu a únoru!

Pro rodiče je připravena informační zpráva o oddílu a akcích. Děti ji dostanou v tištěné formě na schůzkách v příštím týdnu. V PDF formě je ke stažení na vašich emailech a na facebooku, ve skupině pro děti a rodiče SKAUTI HAVLOVICE - přidejte se!

13. 12. 2015

_________________________________________________________________

Ve dne 22. 11. 2015 se uskutečnila oddílová schůzka.

Sešli jsme se před obecním úřadem v Havlovicích v 9:00. I za nepříznivého počasí se nás sešlo dost a mohli jsme začít. Nejprve jsme si zahráli několik her na rozehřátí. Poté začala očekávaná velká hra. Tým musel splnit 9 úkolů, na které našli odpovědi na Havlovických tabulích. Vše dopadlo dobře. Užili jsme si hezké dopoledne. 

Losna 

_________________________________________________________________

Několik členů našeho oddílu se 14. listopadu 2015 účastnilo skautské hry Stínadla ve Dvoře Králové nad Labem.
Kečupka nám o celé akci napsala toto:

Na Stínadla – skautskou bojovku jsme se vydali brzkého sobotního odpoledne. Všichni jsme se sešli na vlakovém nádraží ve Velkých Svatoňovicích. Hra byla navrhnuta podle komixu Rychlé šípy. Podmínkou hry bylo dobové oblečení. Nastoupili jsme do vlaku a vydali se za dobrodružstvím.

 Po příjezdu do Dvora Králové se všichni sešli do tělocvičny, kde nás rozdělili do skupin. "Jsi Losna nebo Mážňák"? Všichni se ptali. Po rozdělení šla každá skupina na svoji základnu. Dostali jsme pár životů, které jsme si připnuli špendlíkem na záda. 

Jak hra začala, všichni se rozprchli do ulic města. Někdo šel plnit úkoly nebo otázky divně vypadajících lidí, "lovit" životy protihráčů nebo ukrást ježka v kleci Velkému Vontovi. Hra měla plno vedlejších etap a vyprávění by bylo na dlouho. Pár z nás narazilo na začátku na Amazonky – postavy, kterým jste mohli ukrást život a tak složit mapu. Bohužel, ony nám životy krást mohly taky a když nemáte život, nemůžete bojovat. Hra trvala přibližně 4 hodiny a během nich se odehrálo plno soubojů. 

Na konci nás čekalo velké vyhlášení. Všichni hlásali jméno Losny nebo Mažňáka. Po zdrcujících minutách připsávání vítězných bodů za úkoly, jsme se dozvěděli, že letošní rok vyhrálo o dva body družstvo Mažňáků. Někdo slavil, někdo si sliboval, že za rok vyhraje zase on. Každopádně si tento každý užil a poznal nové kamarády.                                              

Kečupka 

_________________________________________________________________

Víkendovka v Červeném Kostelci

16. 10. 2015 jsme se vydali celý oddíl do Červeného Kostelce. Už na nádraží ve Rtyni nás přivítala Kačenka (vedoucí z Kostelce). Přejeli jsme vlakem do Kostelce a tam jsme se ubytovali v klubovnách.

Celá výkendovka byla v duchu zimních olympijských her. Ještě večer jsme se rozdělily do tří skupin. A zahrály pár her.

Druhý den jsme si vyrazily na výlet který byl proložený třemi disciplínami.

Večer se vše vyhlásilo, odmněnilo a šlo se na kutě. A ráno domů.

Stařenka